Když se u člověka objeví závažné onemocnění, anebo alespoň pojme lékař podezření, je odebírán vzorek krve k laboratornímu rozboru. Podle toho, na co se má laboratoř zaměřit, zjišťuje se její složení, z něhož lze vyčíst řadu informací. Některé choroby a stavy však nelze z krve přesně určit a to bývá také kámen úrazu západní medicíny .
Medicína v podobě, jaké ji známe, čerpá z poznatků orgánových změn na úrovni hmotné. Tím se odlišuje od Ajurvédy a Čínské medicíny, jejichž základ tvoří působení energetické. Nicméně existuje minimálně jedna z chorob, kterou nelze přesně diagnostikovat ani z rozboru krve, ani z meridiánových energetických drah. Je to tzv. tetanický syndrom.
Pod pojmem Tetanus si jistě představíte zákeřnou bakterii Clostridium tetanii, ale tetanický syndrom má s touto bakterií společný pouze název. Syndrom se totiž projevuje stahy a křečemi podobnými při tetanové chorobě. Příčina však tkví v něčem jiném. Jde o závažný nedostatek magnézia (hořčíku) v organismu.
Deficitní hořčík
Jestliže se lékař domnívá, že jde o tuto nemoc, pacienta odesílá na rozbor krve a ten prokáže obvykle stabilní hladinu hořčíku. Hořčík je totiž kov, který v součinnosti s nekovovým vápníkem tvoří nosný pilíř našeho organismu, stabilizuje optimální složení krve, acidobazické rovnováhy a podílí se na více než 350 biochemických procesů v těle, mimo jiné na správném dýchání, trávení, práci svalů atd.
Pokud je ho v těle nedostatek, přemístí se vždy prioritně do krevního oběhu, aby nedošlo k zástavě srdce a mozkové činnosti. Teprve pak se rozvádí do jiných orgánů a částí těla. A tak se často stává, že zatímco pacient trpí závažnými zdravotními problémy stahů a křečí hladkého svalstva orgánů nebo svalstva paží, nohou a trupu, na základě krevního rozboru se jeví všechno v pořádku. K tomu, aby se diagnostika dotáhla do zdárného konce, by totiž bylo zapotřebí provést biopsii (odběr vzorků) tkání, kde by se deficit magnézia teprve projevil.